Faerské ostrovy slasti

12. srpna 2015 v 23:18 | Peťula
Jé krásné slunné léto, kam asi vyjet na dovolenou, nebo letět?
No, rozhodně třeba na nějaké ostrovy, třeba na Faerské ostrovy, plné pannenské přírody, ovcí, lam, zvláštních domů posetých od střechy k základům trávou, přenádherných rostlin, krvavého slunka zabapajícího nad horizontem moře, či ladnými kopci....


Och, to je nádhera, kdo by tam nechtěl jet? A hele, zvířátko, co nás sleduje.




Do nádherných zelených luk? Úplně jiné civilizace. Dokonce i jiných barev moří.



Ale co se to tam děje? Jéééé, hrají si tam s delfíny, no kdo by tam nechtěl jet, hned. Hned bez okolků s etam pojede.


To je ale zajímavá hra, kdo by se jí taky nechtěl účastnit? Jak si tam vesele hrají a moří se k sobě. Ty ostrovy jsou úžasné, tam každý musí prostě jet.

É, a to je co?

A přitom to na začátku vypadalo tak dobře.

Proto je důležité seznamit se se vším na začátku, než se pak vypořádávat s vnitřními démony, za nevědomost a ukvapenost, a naši lidskou hloupost, vypořádávat se s následky, s tím, za co můžeme, s tím s čím nic neděláme.


Například kdo pojede na dovolenou na tyto Faerské ostrovy, tak podporuje tamní ekonomiku, která je na turismu závislá. Ekonomiku, pod kterou se skrývá každoroční (i několikrát za rok) vraždící mánií několika desítek delfínů. Bez turistů, nebude fungovat ekonomika, ale kdo chce být turistou na takovém místě, a tím ho podporovat.

Se vším se dá něco dělat, stáčí nebýt neinformovaný. Neboli: BÝT INFORMOVANÝ.
O jakých zvrhlostech, kvůli nedostatečné informovanosti, víte Vy?
S jakými následky jste se museli vyrovnávat Vy?
 

Jednou příště

26. prosince 2014 v 20:15 | Peťula |  Jednorázové minutky
"Nechápu, jak si to představuješ?!" řekla brunetka a hodila po něm vázu s dnes natrhanými květinami.
"Tak jak říkám," odsekl kudrnatý blonďák a uskočil před vázou, která se s rachotem roztříštila o zeď.
"Moc si dovoluješ, ty máničko!" křikla a hladala co by po něm dalšího hodila.
"Moc si to bereš, ty umělkyně! Jednou to příjde, když ne teď," prskl a udělal grymasu v obličeji.
"Nic si neberu!" křkla a a zkusila ho přes stůl uhodit, ale nedošáhla na něj.
"To je fakt, nikoho no." Jen co to ale chlapec dořekl, věděl, že tohle už přepískl.
Dlouhovlasá bruneta se zarazila, poled jí stuhnul a oči se jí skelně upárlay do jeho studánek. Po několika vteřinách sklopila hlavu, a několika mdlýmy krokama zaplula do postele.
"Promiň, Áňo, moc se ti omlouvám, nechtěl sem, promin mi to, prosím, Anetko." Pomalu došel k plačící divce a posadils e vedle ní na postel.
Mezi několika vzlyky jen hlesla: Já vím.
"Oni jednou padnou, už se jim to tu hroutí, jednou se vezmete, uvidíš. Tenhle převrat se sice Odatovským nepovedl, ale všichni víme, že oni se nevzdají, dokud budou dýchat. AntyORA dosáhne svého cíle a Organizaci rozených agentů padne."
Áňa se na nej podívala, "Kdyby tě slyšeli, tak tě na místě buď zastřelí, nebo exemplárně popraví," zahleděla se mu do očí.
"Já vím."
"Tak už to raději neříkej."
"Já veřím v Odatovský úspěch."
"To mnoho lidí, ale my si nemůžeme dovolit to říkat."
"Máš pravdu," lehce se pousmál, "lehni si, a odpočiň si. Zítra je další perný den, ORA má nějakou akci, dva stylistické tými prý půjdou do terénu. Chystá se něco velkého, tak ať si fit." Políbil jí gentelmansky ruku, pohladil jí po vlasech a odešel z její kóje.


-----------------------
Výňatek z budoucnosti v Peklo Hrdinů :)

kapitola 1. část 1.

23. dubna 2013 v 16:44 | Dituš |  Nepojmenováno (příběh)
Je noc a všude je tma, jediné co osvětluje louku jsou hvězdy a měsíc, který je v úplňku. Stojím na kraji temného lesa a koukám jak se na louce postupně scházejí mé sestry. Nejsou to mé pravé sestry je to jen výraz, který mezi sebou používáme. Je nás kolem čtyřiceti, ubohé číslo na to, že se scházíme z celého světa. Divné, že nám nevadí jazyková bariéra. Je to jen decentní blok mezi námy. Ale tady se vlastně ani nepotřebuje mluvit. Měsíc bude za chvíli uprostřed nebe, přímo nad rýsujícím se kruhem mých sester. Je čas. Čas připojit se. Poprvé jsem na sletu byla když mi bylo 16, teď je to tedy můj druhý slet. Je pořádán vždy jednou za dva roky a vždy na jiném místě. Lehnu si ne měkkou vlhkou trávu uprostřed louky, tak abych nepořušila kruh. Mám po boku své sestry jedna je velmi stará a musí být i velmi moudrá a zkušená. Druhá je jen o něco starší než já. Vyměníme si pohledy a úsměvy na pozdrav a pak jen tiše čekáme na...
 


Nový "xichtík" blogu :)

6. dubna 2013 v 17:51 | Dit |  "deníček" blogu
Ahojky :)... Zdravím Vás! :)
Jak jste si doufám všimli, pokud sem občas zavítáte, změnila jsem "tvář" našeho blogu :)... Doufám, že se Vám nový design líbí...
Co vy na to? :P
Dit

Nekonečno

25. února 2013 v 20:47 | Dit |  Jednorázové minutky
Ahojte :)... Už hodně dlouho jsem nepsala takže mam teď malinko trému jestli se vám to bude líbit :)...No, to nezjistim když nic nenapíšu :D... Takže čtěte ;))

Od Jardy- info

21. prosince 2012 v 11:44 | Peťula |  kentauři
Tento text mi poslal Jarda, a tak ať je využitej ;) =)


Kentaur (starořecky Κένταυροι) je bytost původem z řecké mytologie, napůl kůň, napůl člověk. Byli to nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit. V řeckém bájesloví byli synové thessalského krále Íxiona. Někteří vynikali pod vlivem vína násilnými činy. Kentaur Cheirón byl naopak moudrý, a proto se kentauři stali symbolem mužnosti, statečnosti a síly. Jejich existence inspirovala spoustu literárních autorů (zejména fantasy), aby je dosadili do své tvorby. V knížkách Letopisy Narnie od C. S. Lewise jsou Kentauři velice starobylý rod, vyznačující se svou moudrostí a znalostí astronomie i astrologie. Autorka knížek o Harry Potterovi, J. K. Rowlingová, použila základ z bájí a nějak je nepřibarvovala. V Letopisech se také diskutuje, jak kentauři jí. Některá teorie tvrdí, že při jídle musí kentauři nejdříve naplnit svůj lidský žaludek normálními pokrmy a poté se napást trávy pro svůj koňský žaludek. Každá jejich svačina je proto velice dlouhá.

Konec světa

10. prosince 2012 v 17:24 | Peťula
Lidi, aby bylo jasno!
Informace ke konci světa, co není konec světa, nikoho nechci strašit, jen vám chci dát informace, která asi nevíte.

1. Májaové existovali a byli vyvražděni nebo prostě někam zmizeli, to se neví. (Tvrdí se i, že odletěli)
2. Májové udělali dva cyklické kalendáře, a teďkon mají ty kalendáře končit a přejít na nový ciklus. Funguje to složitě, takže to tu nebudu popisovat, jelikož by to bylo zbytečný.
3.Sibyla byla královna ze Sáby a neví se, jestli existovala, ovšem jsou svitky a různé materiální důkazy, že možná ano.
4. Sibyla věštila velice moc věcí, například 2. světovou válku, tcunami a také právě konec světa.
5. Sibyla řekl,a že osídlení jiných planet nám nebude nikdy dovoleno, (což mysli, že to se stane, že osídlíme i jiné planety, zas XX let)
6. 21.12. 2012 má být konjunkce planet.
7. Májové nepředpověděli konec světa. Pouze začíná nová éra.
8. nevím co všechno ještě, ale každopádně je 100%, že ten den se něco stane, minimálně totiž konjunkce planet ;)

nevím, možná si někdo myslí, že věřím na konec světa, ale to se plete, já totiž prostě a jednoduše jeno věřím, (a nevím v co) ;)

Ps. ty mladej doktore, co neumíš íčka po B ani jinak češtinu, tak to asi umíš skvěle latinu, když jseš doktor ;)

Ps. Jen pište názory =) ale nevnucujte je, tedy neznepochybňujte informace ani nic. Děkuji =)

Jak to je...

2. prosince 2012 v 12:24 | Peťula
Takže, tady je článek, který snad v ničem nesouvisí s naším blogem, eel chci, aby bylo jasno. Takže to napíšu do článku a né do komentáře ;) pro jednoho člověka, co tvrdí, že nejsem z opic, protože nejsou vyhynulí ;)


ČLOVĚK


hmm?

14. listopadu 2012 v 21:29 | Peťula

Ahoj, máte zájem o pokračování některého z našich příběhů?

=)


Prosím, světová petice proti jedení psů!!!

13. listopadu 2012 v 18:21 | Peťula
lidi, koukněte na to video, apak sami budete chtít tuto petici co nejvíc rozšířit.
To video je tak hnusné, že jsem nepřekročila 1 minutu... má 4 minuty... hnus co na něm je... podepište se a pošlete to co nejvíce lidem, díky =)

kapitola pátá- Nový žák 5/...

12. března 2012 v 20:33 | Peťula |  Tajemná minulost- Ztracený
V PŘEDCHOZÍM ČLÁNKU....
Dnešek byl zase na hovno. Spal jsem asi jen tři hodiny. Nevědět kdy se probudí, a nevědět jestli to vůbec přežije je nesnesitelné. Chodil jsem tam i pětkrát denně, vlastně jsem tu trávíl veškerý volný čas. Skoro pokaždé, jsem se tam střetl s Metem.
Derenovi to Iris jen vydesinfikovala.
Okolo toho vola je tolik tajemství, že je to až nemožné. Aspoň jsem se mu pomstil…

POKRAČOVÁNÍ....

Kara
"Koukni, už se probírá, nechám vás tu o samotě." Slyšela jsem hlas Iris.
"Karo? Jak ti je?"
"Je mi mnohem líp než před chvílí. Síw. Bála jsem se o tebe."
"Co? Před chvíli si ještě spala. Před několika hodinami taky. A včera a předevčírem taky. Byla jsi v bezvědomí dva a půl dne. Co? A ty ses o mě bála, dneska už nemam ani škrábanec, a nic mi nehrozilo, teda aspoň myslím. Zato ty jsi už měla být asi dvakrát mrtvá."
"Dvakrát?"
"Jo dvakrát. Jednou jsi měla umřít na otravu. Pak kdyby se tam neobjevil. Ten, ten Deren tak by si vykrvácela. Fuj je divnej."
"To neříkej, zachránil mi několikrát život." Asi nevěděli o tom


Doporučuju přečíst

10. března 2012 v 17:17 | Peťula
Ahoj, jelikož jsem četla úžasnou knižní serii, hodlám jí představit i ostatním.

SÁGA PROKLETÝCH

Náderný a poutavý příbeh o lidském citu, kterému se říká láska. A taky celosvětově známá slova nesnáze a dopbrodružství.... to vše na vás čeká v knihách od Margit Sandemové.

Nemám mnoho času na to abych se rozepisovala o čem to je. Mohu jenom říct, že to co je napsané na zadní knize obalu zní celkem nudně. ALE TO CO JE UVNITŘ.....

Nesuď knihu podle obalu.

Věřte, stojí to zato přečíst =)

Prázdno

4. března 2012 v 20:45 | Peťula
-Díky zrcadlu se může rozeznat inteligence. (I u zvířat.)
-"Ve světě za zrcadlam." = vše co je řečeno a pod. je myšleno obráceně.
-atd....
-Levá=> pravá; pravá=>levá
- atd...

NO, žádná sláva, jdu spát... =/

ANKETA :)

21. února 2012 v 15:18 | Dituš |  Soutěže
Ahojky :) sice ro není soutěž, ale taková anketa jen tak pro zlepšení nálady :).... Tak schválně :) musíš otevřít, aby se zobrazila anketa :)

wáu :D... semse fakt zasmála

21. února 2012 v 15:06 | Dituš |  "deníček" blogu
Takže teď jsem byl na jednom blogu a četla jsem velmi zajímavý článek.... Je to psané slovensky (myslim :D) A nemůžu si pomoct abych vám sem nedala odkaz protože tole fakt stojí za to :D... admin/ka má můj obdiv :)
http://lukky93.blog.cz/1202/ako-sa-spravne-starat-o-svoju-tmu-vo-vreci#komentare
fakt se na to koukněte a přeˇčtěte si to :)))
Mš se to fakt hoooodně líbí! :)

UČENÍ

21. února 2012 v 14:49 | Dituš |  "deníček" blogu
Ahoj tak jsem se rozhodla napsat po čase zase nějakou volovinu.... Téma týdne: Co nás ve škole nenaučili..

Trapně "hih"

20. února 2012 v 20:22 | Peťula

Stručně,... potřebné věci do života.... místo toho do nás cpou:

(15*21)2+ 45/7x - 4y
______________________
x3+2y-10
JO, a tyhle potřebný věci se nás marně snaží naučit... asi tak bych to řekla.

Teda na matiku, nemůžu si stěžovat =D páč učitel je mrtě zábavnej a neskutečně naučí. Komunikuje s žáky tak, že ví, jak se cítí žák. A u některých věcí taky říká, že nechápe, proč je to ve školních osnovách.

A jinak, co nás nás ještě nenaučili?
No... to nevim, ale tohle je tak jediný, co mě momentálně napadá. Možná ještě něco napíšu, ale to až někdy jindy...
Zatím zdarec
a napozrdav
zvednutý palec ;)

Barevná symbolika kamenů

16. února 2012 v 15:16 | Dituš |  magie a tajemno
Ahojky :) Udělala jsem novou rubriku a jako první sem dám jak na nás a okolí působí kameny a jejich barvy :) u každé barvy jsou vlastnosti a na konci jsou druhy kamenů :) Doufám že se vám to bude líbit ;)
Bílá: Duchovní vedení, dále vedení na správné cestě, klid, soudtředit se, vidět, jak pomíjejí veškeré iluze. Např.: achát, křemen
Červená: Odvaha čelit konfliktů nebo zkouškám, energie, jednání. Např.: granát, rubín, červený jaspis, červený achát, tmavý karneol
Růžová: Léčení, upřímná láska, přátelství. Např.: růžový kalcit, růžový křemen, achát
Oranžová: Změna osudu, moc, vláda nad situací. Např.: karneol, hyacint
Žlutá: Moc mysli, duševní tvořivost, náhlé změny. Např.: jantar, topas, citrin
Modrá: Harmonie, pochopení, cesty nebo stěhování. Např.: lapis lazuli, labradorit
Zelená. Manželství, vztahy, rovnováha, praktická tvořivost, plodnost, růst. Např.: jadeit, malachit, amazonit
Purpurová: Přemáhání smůly, ochrana, duševní a duchovní růst, úspěch v dlouhodobých plánech. Např.: ametyst, beryl, křemen
ndigová: Objevování minulých životů, problémy s karmou, vyvažování karmy, odstranění nežádoucích zvyků nebo zkušeností. Např.: tyrkys, ametyst, beryl
Hnědá: Živly Země, úspěch, posílení všech magií Země a okultních schopností, zdravý rozum. Např.: tygří oko, záhněda
Černá: Vázanost, obrana zapuzování černé magie, obrácení kouzel a myšlenek v pozitivní sílu, obrana všeobecně, pesimismus, pocit svázanosti. Např.: gagát, onyx, obsidián

Kde začít?

12. února 2012 v 21:06 | Peťula |  "deníček" blogu

A

Tma. Ticho. Napětí. To bylo všechno, co jsem vnímala. Neměla jsem strach. Věděla jsem, co se stane. Jen jsem čekala. Dlouho jsem ale čekat nemusela. Znovu byla tu. Objevila se přede mnou zaplavená proudem jasného světla. Byla stejně zlověstná jako jindy. Nikdy bych nečekala, že můžu cítit takovou nenávist k pouhé knize. Se zaváháním, které jsem si nemohla odpustit, jsem přistoupila ke knize. Přestože jsem to prožila tolikrát, že jsem se při té představě otřásla, nemohla jsem si na to zvyknout. Otevřela jsem knihu. Pohltil mě vír všech barev, zvuků a pocitů. Zima, modrá, smutek, zlost, zpěv, zelená, radost, křik, utrpení,…
Nešlo se na to připravit. Křik a utrpení. Tak to vždy končilo. Vír se zastavil a já se ocitla uprostřed strašného místa. Všude byla cítit smrt. Žádná naděje, žádné odhodlání, žádná radost. Byla jsem ve vesnici. Už na první pohled zvláštní vesnici. Nebylo tu slyšet nic než vítr. Vítr, který rozrážel okna prázdných domů. Vítr, který ničil zbytky spálených statků. Vítr, který pokrýval mrtvá těla prachem. Dětí, které si ještě nedávno bezstarostně hrály. Ženy, které se na ně šťastně dívaly. Starci a stařeny, ale žádní muži. To znamená, že jsou ve válce. A tam také umírají. Nemohla jsem se na to dívat. V hlavě se mi začaly vytvářet otázky, ale to bylo dobře. Musela jsem začít přemýšlet. Musela jsem se vrátit do své hlavy. Vesnice začala pomalu mizet.
S trhnutím hlavy jsem se probudila. Jako kdyby mohlo to trhnutí něco změnit. Takové sny jsem přece měla pořád. Probouzela jsem se uprostřed noci trochu vystrašená, ale především smutná a rozzlobená. Proč se mi pořád zdají jen smutné sny? Ale hlavně proč se ty špatné věci dějí? Co s nimi můžu dělat? Čím můžu pomoct? Nic, zněla pokaždé stejně moje odpověď. A to mě dráždilo nejvíc. Nemohla jsem dělat nic. Byla jsem bezmocná. Jediné, co jsem se za ty roky zlých snů naučila, bylo probudit se. Jak hrdinské, pomyslela jsem si s trpkým úsměvem. Co jsem mohla dělat? Nikdo by mi nevěřil. Když jsem to někomu řekla, jen se smál a nebral to vážně. Když ve zprávách ukazovali moje sny, řekli, že to byla určitě náhoda. Po pár pokusech jsem se přestala snažit, aby mi někdo uvěřil.
Zase jsem byla na stejném místě... v nekonečné tmě, nikde nic, ani jiskřička naděje.

B

NO, chtěla jsem napsat nějaký další, ale stejně to cca nikdo nečte xD takže na to peču. Poku si někdo chcete přečíst nějaký dlaší příběh, najdete je v rubrice "deníček blogu" a nebo delší příběhy najdete pod názvy "Tajemná minulost-Ztracený" nebo "zatím bez názvu".... + ještě v rubrice elfové, jeden krátký nickatá příběh...

Zoufale zoufat

5. února 2012 v 21:04 | Dituš |  "deníček" blogu
Ähoj všem :)...
Téma týdne?- zoufalství


Kam dál