Únor 2010

diplomky

16. února 2010 v 18:20 | Dituš |  Soutěže
patí a máš to twilight a avatar v jednom...:D










tak vojtíku:

6. soutěž- poznávačka

14. února 2010 v 18:00 | Peťula |  Soutěže

5. soutěž- poznávačka

13. února 2010 v 18:00 | p |  Soutěže
beru první tři zítra v 15:00 zde budete mít diplomky


4. soutěž

12. února 2010 v 18:00 | Petra
Otázky týkající se Tajemné minulosti...
První tři kteří odpoví zprávně dostanou super diplomek... :D
Ostatní dostanou diplomek za zúčastnění a se jmenováním.
Diplomky se zde oběví zítra v 15:00 h.

1)Kteří dva kluci jsou šprýmaři a dělají si ze všeho srandu v Kařině třídě?
2)Kdo leze na nervy Šery?
3)Třídní Kary, Nefa, Šery,... a ostatních?
4)Kdo na konci zkamení?
5)Jména draků- Pepy, Štěpána, Šery, Nefa a Seta.

6) A mimo soutěž kdo myslíte, že je ztracený následník ALMONIE.

Dráče se učí

12. února 2010 v 17:48 | Dituš a Péťa |  darci


super video zkoukněte sami...:D

3. soutěž- poznávačka

11. února 2010 v 18:00 | Petra |  Soutěže
Tak kdo to pozná co je to?
První dostane diplomek - ostatní podělování za ůčast.
Diplomky se zde oběví zítra v 15:00 h.
POZOR!!!!UPOTORNĚNÍ ZÍTRA SE SOUTĚŽ BUDE TÝKAT TAJEMNÉ MINULOSTI....(o 3 superdiplomky)

Jak to je?

11. února 2010 v 16:11 | Petra |  Soutěže
Ahojky...
Každý se tu oběví nějaká soutěž...
Často to je poznávačka( První kdo zprávně odpoví dostane diplomek s textem, který si sám navrhne, druhý a třetí se jmenováním a ostatní jeden obecný diplomek za účast.).
Jindy je to otázka( První kdo zprávně odpoví si navrhne tex na diplomek někdy i obrázek který tam chce, ale to jen když to bude v zadáni, 2. a 3. dostanou diplomek s jmenováním a ostatní jeden obecký za zůčastnění.).

A občas se to týká Tajemné minulosti ( Za to dostanou první tři kteří odpoví zprávně super diplomky, ostatní s poděkováním a jménem.).

diplomky se zde oběví v 15:00h druhý den... a tím soutěž končí.

Super diplomky= vybereš si co chceš na to za text + nějaký obrázek který si sám vybere, který se tam k tomu nějak připojí +poděkování na ještě jednom diplomku.TAKŽE DOSTANE DVA DIPLOMKY.

Diplomek= 1. kdo zprávně odpoví dostane možnost si vybrat tex na diplomek ( občas i obrázek, pokud to je napsáno v textu u zadání)
2. a 3. kteří zprávně odpoví dostanou diplomek s jmenováním.
Diplomek pro ostatní= na něm je poděkování za účast obecně pro všechny...

Doufám že se budete účastnit... :D Když nikdo nezůstane neoceněn... :D
S pozdraven Peťula...
ps. pokud se to bude týkat T.M. (tajemné minulosti) tak to bude napsáno den předem... :D v předcházející soutěži... :D

Diplmek

11. února 2010 v 15:00 | Petra
Uděluji diplomky za účast v druhé soutěži:

2. soutěž- poznávačka

10. února 2010 v 18:00 | Petra |  Soutěže
Co to je? První dostane diplomek- a ostatní, kteří se aspoň pokusili, taky za účast...

diplomek... z 1.soutěže

10. února 2010 v 15:03 | Petra

1. soutěž- rychlovka

9. února 2010 v 18:05 | Petra |  Soutěže
Rychlovka končí v 15:00 h- 10. února 2010...
Takže první soutěž o diplomek- první tři kteří zprávně odpoví budou odměněni
Který tvor je nejblíže příbuzný drakům...
nápověda odpvěď najdete v kapitole třetí- Tajemná minulost- Dračí škola
ve zkouškách...

zde nám dávejte pozvánky a reklamy

8. února 2010 v 13:52 | Ditulišek a Petra |  reklamy;pozvánky; spřátelení; DOTAZY A TAK PODOBNĚ
ahojky lidičky tak sem muzete dávat vaše reklamy pozvánky na blogy a podobně :D nám to newa náhodou si myslíme ze to je super .....a kdyby na kazdym blogu byla takovádle rubryka tak by nemusely bejt takový hnusný hádanice jééééé tys mi sem dala reklamu se poseru.....! takže se mějte magicky a zatim papánek zdraví Lipánek:D:D:D

Hipsypila

7. února 2010 v 16:39 | Dituš |  ostatní tvorové
Hipsypila je sestra královny Sény, byla to také menáda. Byla zlem zkažená až do morku kostí. Její magie je stále strašně silná, myslela si o sobě jak je neporazitelná. Skoro měla pravdu, ten kdo ji život vzal byli smrťáci. Jedním dotykem ji zabili, její mrtvý klid včak netrval dlouho. Objevil se démon Blawer který ji s ostatními mrtvolami mroměnil v nemrtvé bytosti. Nyní žije v království nemrtvých, pro její silnou magii jedu, moru a kyselin je velmi uznávaná a spousta nemrtvých si k ní v sobě chová respekt.

zajímavé

7. února 2010 v 16:36 | Dituš |  ostatní tvorové
uzula
Uzula moc často nebojuje, ne proto že by ji to nešlo. Spíš proto že má raději zálibu v rovnání kostí protivníků. Když ale zabíjí nepřítele, nechává vyvolat své tetování, to tetování potom nepřítele rozkouzkuje na kousíčky. Krev má ráda natolik že ji dokonce pije, ona je totiž na půl upírka.



info o jednorožcích

6. února 2010 v 13:47 | Petra |  jednorožci
Jednorožec je bájný tvor, který se obvykle zobrazuje v podobě koně či antilopy s nápadným, dlouhým a šroubovitě krouceným rohem. Od křesťanského středověku je považován za symbol síly, čistoty a panenství. Proslavil se zejména jako štítonoš britského znaku.

Starověké zmínky

Na velmi starých pečetích z Harappy v dnešním Pákistánu (asi 2500 př. n. l.) je zobrazeno zvíře, které připomíná klasického jednorožce.[ První, kdo se o jednorožci (řecky monokéros) výslovně zmiňuje, je řecký lékař Ktésias v 5. stol. př. n. l. a na jeho zmínku patrně navazuje Aristotelés, když hovoří o dvou zvířatech s jedním rohem: o antilopě oryx a "tak zvaném indickém oslu". Podobně Plinius starší, Aelianus, který možná mínil nosorožce, a Strabo. Představa snad vznikla spojením nosorožce a narvala, jehož "roh" resp. zub byl vyhledávaná kuriozita. Obdobné představy se vyskytují i ve staré Indii, v Číně a v Japonsku.


Středověk



Domenichino: Panna s jednorožcem (freska v paláci Farnese, kolem 1620)
Slovem monokéros přeložili překladatelé řecké Bible (Septuaginty) hebrejské slovo re´em, které patrně znamenalo horského býka. Latinská Vulgata je přeložila jako unicornis a odtud se slovo i představa rozšířila do všech evropských jazyků. Ačkoli tento "jednorožec" je v Bibli obrazem nezkrotné síly, ve vrcholném středověku se objevuje nový zájem o jednorožce v jiném významu, který s Biblí nesouvisí: pověst o tom, že jednorožec je divoké zvíře, které se však ke své samičce chová velice mírně a přítulně. Jednorožce lze nalézt také ve středověkých bestiářích. Tato pověst pak našla odezvu v milostné poezii truvérů a ve výtvarném umění, zejména od 15. století, kde je jednorožec symbolem panenství a čisté lásky.
Dlouho do novověku působila i jiná pověst, podle níž jednorožcův "roh" (ve skutečnosti zub narvala) čistí vodu a zneškodňuje jedy, takže se z něho dělaly poháry a býval až do 19. století symbolem a ozdobou lékáren. Řada lékáren se jmenovala a jmenuje "U jednorožce".

V literatuře



Divoženka s jednorožcem
(Štrasburk, kolem 1500)
Jednorožci se často vyskytují ve fantasy literatuře. Obvykle je zachována většina jejich mýtických vlastností - vzhled včetně šroubovitého rohu, jeho rozsáhlé magické vlastnosti (především protijedové) fungující i po oddělení od jednorožce i to, jak ho přitahuje nevinnost (především pannenská). Jednorožec bývá součástí hvozdu, tedy magického lesa, často i jeho ochráncem. Jen zřídka je zachována jeho nechuť k zabíjení - jednorožec sice nepatří mezi typické zabijácké bestie, ale kromě své magie může použít k obraně i svůj roh.
Jednu z hlavních rolí má jednorožec v knižní sérii Amber. Tam se ovšem nejedná o "obyčejné" magické zvíře, ale spíše boha nebo démona v podobě jednorožce. Zastupuje stranu řádu (druhou stranou je chaos).

Jednorožec v heraldice

V heraldice si jednorožec získal velkou oblibu až od 15. století: roku 1480 se poprvé objevuje jako štítonoš znaku Skotska, po anexi Skotska ve znaku Velké Británie společně se lvem. Bývá zobrazen jako vzpínající se kůň, někdy se zpřetrhaným řetězem. Jednorožci se vyskytují ve znacích šlechty i měst v Německu, ve Švýcarsku a ve Francii.[ V české heraldice se jednorožec neobjevuje s výjimkou velmi pozdního znaku obce Lišnice (okres Most).

Obsah


stručně jen něco

6. února 2010 v 13:44 | Petra |  pegasové
Pegas (řecky Pégasos z původního πηγή pégé pramen, latinsky Pegasus) je v řecké mytologii okřídlený kůň, syn boha moří Poseidóna a Medúsy.
Vyprávění o jeho původu se liší. Podle jednoho z nich vyskočil Pegas z těla své matky Gorgony Medúsy poté, co jí Perseus uťal hlavu. Jiná verze vypráví, že vyskočil ze země, na níž dopadla Medúsina krev.
Prý uměl létat rychle jako vítr, žil na vysokých horách, zejména na Parnasu ve Fókidě nebo na Helikónu v Boiótii.
Pegas pomohl Bellerofontovi v jeho boji s Chimérou a Amazonkami. Existuje mnoho příběhů, v nichž se spolu nacházejí Pegas a Bellerofontés. Když však chtěl Bellerofontés vzlétnout na Pegasovi na Olymp, nejvyšší bůh Zeus se rozhněval za takovou opovážlivost. Stihnul Pegase náhlou zuřivostí, Bellerofón se na něm neudržel a pádem na zem ztratil rozum.
Podle mýtického příběhu byl Pegas proměněn v jedno ze souhvězdí, ale pera jeho křídel dopadla na zem blízko Tarsu a dala tak pojmenování tomuto městu. V umění bývá zobrazován jako symbol básníkovy fantazie.

Jen tak něco málo o nich

6. února 2010 v 13:43 | Petra |  pegasové
Kyklopi byli obři s jedním okem uprostřed čela. Jejich řecký název Κύκλωπες znamená "kruhové" nebo "kolové oko".
Podle řeckého básníka Homéra tvořili národ, který žil v zemi zvané Hyperia, bydleli v jeskyních, proto také byli nevzdělaní a suroví. Nejznámější z Kyklopů byl Polyfémos, který byl synem boha Poseidóna.
Podle Hésioda byli jen tři Kyklopové - Steropés, Brontés a Argés, jejich otcem byl bůh nebe Úranos a matkou bohyně země Gaia. Přidali se k nejvyššímu bohu Diovi, když se postavil proti svému otci Kronovi, a ukovali mu hromy a blesky, s jejichž pomocí zvítězil. Tato zbraň byla společným dílem všech tří kyklopů. Steropés zhotovil blesk, Brontés přidal hrom a Argés přidal jas. Zároveň poskytli v boji proti Kronovým Titánům Hádovi přilbu neviditelnosti a Poseidónovi trojzubec. Jejich dílem jsou prý i luk a šípy, které používala bohyně Artemis. Přilbu neviditelnosti pak Hádes zapůjčil Perseovi, při jeho zápase s Medúzou.
Někteří autoři považovali Kyklopy za syny storukých obrů Hekatoncheirů a za jejich vlast Malou Asii. Římané v nich viděli zpravidla pomocníky boha Vulkána (řeckého Héfaista). Žili prý na Sicílii, dílnu měli pod Etnou a v sopce na jednom z Liparských ostrovů. Kyklopi dávno vyhynuli, zachovalo se jen množství jejich vyobrazení od antických i moderních umělců.
V proslulé pasáži Homérovy Odysseii se hrdina básně, Odysseus, na neznámém ostrově setkává s kyklopem Polyfémem, synem Poseidóna a nereidovny Thoosy, který zde žije s dalšími kyklopy.
Kyklopové prý také postavili "kyklopské hradby" měst Tiryns a Mykény na Peloponéském poloostrově. Také zvuky vycházející z nitra sopek byly připisovány jejich činnosti.
Povídalo se, že tyto Kyklopy později zabil Apollón, když Zeus sprovodil ze světa jeho syna Asklépia zásahem blesku, který mu právě Kyklopové zhotovili.

Homérovi Kyklopové

Kyklopové byli obrovští jednoocí netvoři, kteří žili na ostrově stejného jména. Obvykle je pod termínem "Kyklop" odkazováno na Polyféma, syna Poseidona a Thoose. Právě tohoto Kyklopa se podařilo Odysseovi oslepit a díky tomu se svými druhy unikl z jeho jeskyně. Ztratil však za svého pobytu na ostrově ze svých dvanácti lidí plnou polovinu.
Tento příběh z Odyssei je vtipněji podán v satirické hře od Euripida nazvané Kyklopové.
Řecký básník ze Sicílie jménem Theokritos napsal dvě básně přibližně roku 275 př. n. l. o Polyfémově touze po Galatei, mořské nymfě. Když však Galatea dávala přednost Ákidovi, Polyfémos ho zabil obrovským hozeným balvanem. Galatea stačila uprchnou a Ákisova krev vyteklá zpod balvanu se změnila na sicilskou řeku stejného jména.


Původ

Walter Burkert mezi jiným naznačuje, že starobylé skupiny nebo společnosti menšími bohy zrcadlí skutečný kult společenství: "může se jednat o domněnku, že za názvy Kabeirové, Daktylové, Telchinové a Kyklopové se mohou skrývat kovářské spolky." Mnoho učenců tak věří, že legenda o jediném oku Kyklopů mohla vzejít z pozorování práce skutečných kovářů, kteří na jednom oku nosili pásku, aby tak zabránili odlétávání jisker do obou očí. Robert Graves naproti tomu uvádí, že se jedná pravděpodobně o kováře, kteří byli tetováni na čele soustřednými kruhy na znamení úcty ke slunci. Kyklopové v Homérově Odysseie jsou jiného typu než v Hésiodově práci "Teogony" (O původu bohů); byli dost pozdě přiřazeni do panteonu bohů a neměli žádné spojení spojení s kováři. Je možné, že legendy spojené s Polyfémem o něm před Homérovou Odysseiou nemluvily jako o kyklopovi. Polyfémos mohl původně být nějakým druhem místního démona nebo monstra. Triamantes v Krétské legendě naznačoval, že byli venkovskou rasou lidožravých obrů s třetím okem umístěným na zadní straně hlavy. Přestože Triamantes popisuje jejich oči jinak, nápadně se podobají Homérovým Kyklopům.
Další teorie o možném původu Kyklopů je legenda, podle které byly starověkými Řeky nacházeny na Krétě a Sicílii lebky trpasličích prehistorických slonů, které jsou dvakrát větší než lebka lidská. Vzhledem k velké centrální nosní dutině (pro chobot) v lebce, mohli uvěřit tomu, že se jedná o jediný velký oční důlek. Menší, skutečné oční důlky jsou umístěny po stranách lebky a jsou velmi mělké a díky tomu stěží rozeznatelné. Vzhledem k tomu, že měli zřejmě malé zkušenosti s žijícími slony, nebyli schopni rozeznat správný původ lebek.
Zatímco je obvykle přijímáno, že kyklop má pouze jedno oko, Homérův popis Polyféma tomu neodpovídá. Na jedné z váz je zobrazen Odysseus oslepující Polyféma pomocí velké vidličky s dvěma hroty, což by předpokládalo, že kyklop měl dvě oči.


informace o kiklopech jen tak něco

6. února 2010 v 13:42 | Petra |  kiklopové
Kyklopi byli obři s jedním okem uprostřed čela. Jejich řecký název Κύκλωπες znamená "kruhové" nebo "kolové oko".
Podle řeckého básníka Homéra tvořili národ, který žil v zemi zvané Hyperia, bydleli v jeskyních, proto také byli nevzdělaní a suroví. Nejznámější z Kyklopů byl Polyfémos, který byl synem boha Poseidóna.
Podle Hésioda byli jen tři Kyklopové - Steropés, Brontés a Argés, jejich otcem byl bůh nebe Úranos a matkou bohyně země Gaia. Přidali se k nejvyššímu bohu Diovi, když se postavil proti svému otci Kronovi, a ukovali mu hromy a blesky, s jejichž pomocí zvítězil. Tato zbraň byla společným dílem všech tří kyklopů. Steropés zhotovil blesk, Brontés přidal hrom a Argés přidal jas. Zároveň poskytli v boji proti Kronovým Titánům Hádovi přilbu neviditelnosti a Poseidónovi trojzubec. Jejich dílem jsou prý i luk a šípy, které používala bohyně Artemis. Přilbu neviditelnosti pak Hádes zapůjčil Perseovi, při jeho zápase s Medúzou.
Někteří autoři považovali Kyklopy za syny storukých obrů Hekatoncheirů a za jejich vlast Malou Asii. Římané v nich viděli zpravidla pomocníky boha Vulkána (řeckého Héfaista). Žili prý na Sicílii, dílnu měli pod Etnou a v sopce na jednom z Liparských ostrovů. Kyklopi dávno vyhynuli, zachovalo se jen množství jejich vyobrazení od antických i moderních umělců.
V proslulé pasáži Homérovy Odysseii se hrdina básně, Odysseus, na neznámém ostrově setkává s kyklopem Polyfémem, synem Poseidóna a nereidovny Thoosy, který zde žije s dalšími kyklopy.
Kyklopové prý také postavili "kyklopské hradby" měst Tiryns a Mykény na Peloponéském poloostrově. Také zvuky vycházející z nitra sopek byly připisovány jejich činnosti.
Povídalo se, že tyto Kyklopy později zabil Apollón, když Zeus sprovodil ze světa jeho syna Asklépia zásahem blesku, který mu právě Kyklopové zhotovili.

Homérovi Kyklopové

Kyklopové byli obrovští jednoocí netvoři, kteří žili na ostrově stejného jména. Obvykle je pod termínem "Kyklop" odkazováno na Polyféma, syna Poseidona a Thoose. Právě tohoto Kyklopa se podařilo Odysseovi oslepit a díky tomu se svými druhy unikl z jeho jeskyně. Ztratil však za svého pobytu na ostrově ze svých dvanácti lidí plnou polovinu.
Tento příběh z Odyssei je vtipněji podán v satirické hře od Euripida nazvané Kyklopové.
Řecký básník ze Sicílie jménem Theokritos napsal dvě básně přibližně roku 275 př. n. l. o Polyfémově touze po Galatei, mořské nymfě. Když však Galatea dávala přednost Ákidovi, Polyfémos ho zabil obrovským hozeným balvanem. Galatea stačila uprchnou a Ákisova krev vyteklá zpod balvanu se změnila na sicilskou řeku stejného jména.


Původ

Walter Burkert mezi jiným naznačuje, že starobylé skupiny nebo společnosti menšími bohy zrcadlí skutečný kult společenství: "může se jednat o domněnku, že za názvy Kabeirové, Daktylové, Telchinové a Kyklopové se mohou skrývat kovářské spolky." Mnoho učenců tak věří, že legenda o jediném oku Kyklopů mohla vzejít z pozorování práce skutečných kovářů, kteří na jednom oku nosili pásku, aby tak zabránili odlétávání jisker do obou očí. Robert Graves naproti tomu uvádí, že se jedná pravděpodobně o kováře, kteří byli tetováni na čele soustřednými kruhy na znamení úcty ke slunci. Kyklopové v Homérově Odysseie jsou jiného typu než v Hésiodově práci "Teogony" (O původu bohů); byli dost pozdě přiřazeni do panteonu bohů a neměli žádné spojení spojení s kováři. Je možné, že legendy spojené s Polyfémem o něm před Homérovou Odysseiou nemluvily jako o kyklopovi. Polyfémos mohl původně být nějakým druhem místního démona nebo monstra. Triamantes v Krétské legendě naznačoval, že byli venkovskou rasou lidožravých obrů s třetím okem umístěným na zadní straně hlavy. Přestože Triamantes popisuje jejich oči jinak, nápadně se podobají Homérovým Kyklopům.
Další teorie o možném původu Kyklopů je legenda, podle které byly starověkými Řeky nacházeny na Krétě a Sicílii lebky trpasličích prehistorických slonů, které jsou dvakrát větší než lebka lidská. Vzhledem k velké centrální nosní dutině (pro chobot) v lebce, mohli uvěřit tomu, že se jedná o jediný velký oční důlek. Menší, skutečné oční důlky jsou umístěny po stranách lebky a jsou velmi mělké a díky tomu stěží rozeznatelné. Vzhledem k tomu, že měli zřejmě malé zkušenosti s žijícími slony, nebyli schopni rozeznat správný původ lebek.
Zatímco je obvykle přijímáno, že kyklop má pouze jedno oko, Homérův popis Polyféma tomu neodpovídá. Na jedné z váz je zobrazen Odysseus oslepující Polyféma pomocí velké vidličky s dvěma hroty, což by předpokládalo, že kyklop měl dvě oči.


info o obrech trochu stručně

6. února 2010 v 13:39 | Petra |  obři
Obr je legendární bytost, která se vyznačuje velikou silou a velikostí.
V některých mytologiích (například severské, řecké) obři představují prvotní bytosti, které stály u zrodu světa a později na straně chaosu v bitvě proti bohům.
V novověkých pohádkách se většinou obři líčí jako přihlouplí a zlí tvorové, kteří bývají poraženi lstí svých mrňavých nepřátel.


Obři v literatuře a mytologii

Literární díla:
Lidové pohádky:
  • O Palečkovi - Paleček vstoupí do služby k obrovi.
  • O kouzelné fazoli - Janek po stonku kouzelné fazole vyšplhá do paláce v oblacích, kde žije lidožravý obr.
  • Kocour v botách - Kocour v botách lstí přesvědčí obra, aby se proměnil v myš, a potom ho sežere.
Řecká mytologie:
Severská mytologie:


Přenesený význam slova

Slovo se užívá také v přeneseném významu pro označování různých hmotných objektů mimořádné (nadměrné) velikosti, mimo jiné, např. v astronomii - hvězdný obr, plynný obr, ledový obr či veleobr.

Kentaur info drobně

6. února 2010 v 13:36 | Petra |  kentauři
Kentaur je to bytost původem z řecké mytologie, napůl kůň, napůl člověk. Byli to nezkrotní a divocí tvorové, které se nikdo neodvážil osedlat a byla čest se na ně posadit.V řeckém bájesloví byli synové thessalského krále Íxiona. Někteří vynikali pod vlivem vína násilnými činy. Kentaur Cheirón byl naopak moudrý a proto se kentauři stali symbolem mužnosti, statečnosti a síly.
V knížkách Letopisy Narnie jsou Kentauři velice starobylý rod, vyznačující se svou moudrostí a znalostí astronomie i astrologie.
Zajímavost: Při jídle musí kentauři nejdříve naplnit svůj lidský žaludek normálními pokrmy a poté se napást trávy pro svůj koňský žaludek. Každá jejich svačina je proto velice dlouhá.

Kentauři v Harrym Potterovi

Bane

Bane je jeden z kentaurů, kteří obývají Zapovězený les . V knize se objevuje, když Harry, Hermiona, Tesák, Malfoy, Neville a Hagrid pátrají po zraněném jednorožcovi. On kritizoval Firenzeho, když nesl Harryho na zádech od mrtvého jednorožce. Zajímavostí je, že na rozdíl od Ronana mluví velice rychle. Ve filmu je velice rezavý.


Firenze

Firenze je kentaur, v pátém díle začal po nuceném odchodu Sibylly Trelawneyové jasnovidectví. Poprvé se objevil již v prvním díle, kdy Harryho zachránil před Voldemortem. K nelibosti ostatních kentaurů vezl Harryho na zádech, což je mezi nimi považováno jako symbol toho, že slouží lidem. V pátém filmu se Firenze neobjevil, i když v knize učil v Bradavicích místo profesorky Trelawneyové. Když ho poprvé Harry viděl ve třídě, bylo vidět, že byl kvůli tomu, že bude učit, napaden ostatními kentaury. V šestém díle pokračoval v učení spolu s Trelawneyovou, protože se nemohl vrátit do Zapovězeného lesa, protože už by nebyl ostatními kentaury přijat. V sedmém díle se účastní bitvy o Bradavice.