Říjen 2010

fakta... XD

27. října 2010 v 13:28 | Ditu$h |  Vampýrská Akademie-VA
kdo si chce procvičit aj?... :D :

kapitola druhá.......1

27. října 2010 v 13:11 | Peťula |  PEKLO HRDINŮ

KAPITOLA DRUHÁ

kapitola druhá.......1


"Jo tati, to je ta škola, vyhoď mě tady." Srdce jsem měla až někde v krku, no měla jsem ho v hrudi, cítila jsem to dost znatelně, protože hrozilo, že mi každou chvilku vyskočí, v krku jsem měla knedlík veliký jako meloun…né tak ne, prostě mega knedlík.
"Připravená na první den na střední škole?" zeptal se mě skoro čtyřicetiletý muž se středně dlouhými hnědými vlasy, neměl žádné šediny. Téměř černými oči. Lehce mu rašil vous, ale dělalo ho to mladším, jak jsem řekla rodina je sportovně založená, takže na čtyřicet nevypadal. Měřil asi sto osmdesát pět centimetrů.
"Ne! Na tohle nikdy nebudu dost připravená." Vystoupila jsem do krásného podzimního dne a štrádovala si to ke vchodu, ještě jsem se jednou otočila a zamávala na taťku ve stříbrném BMW. Pak jsem se otočila a zjistila, že jeho auto, mi udělalo celkem velké publiku, takže jsem byla ještě víc nervózní.
Ke škole vedl černý chodník, který narážel na kamenné schody bílé barvy. Byl široký asi čtyři metry a na okrajích ho ohraničoval krásný udržovaný trávník. Napravo rostlo pár listnatých stromů, nato vlevo ani jeden, byl to čistý rovný trávník. Sem tam byla, zapíchá cedule s rudě napsaným velkým písmem: Psům vstup zakázán!!! Ani jsem se tomu nedivila. Na trávníku se poflakovaly skupinky starších studentů, buď měli deky anebo seděli jen tak. Vlevo, tam jak nebyli stromy, byl stojan na kola. Vešlo by se jich tam do padesáti kusů. Už jich tam asi dvacet bylo.
Právě tam přifrčel jeden kluk a udělal smyk, zasunul kolo, sundal si helmu a vběhl do školy. Byl černovlasý a měl na sobě pruhované barevné tričko. Víc jsem neviděla.
Šla jsem dál až ke

kapitola první.......9

26. října 2010 v 21:43 | Peťula |  PEKLO HRDINŮ

konec první kapitoly.....8


"A jedeme do hotelu, á večeře." Srovnal to brácha.
"Půjdete ještě na pláž?" zeptala jsem se.
Kluci jen zakroutili hlavou. Co zase mají v plánu?

začátek kapitola první.....9



Po večeři jsem si vlezla na balkón svého pokoje a koukala se na západ slunce, a přitom si četla knížku. Moc se mi líbila, byla to česká knížka a byl podle ní natočen i film, když jsem byla malá. Viděla jsem ho už několikrát a znala ho zpaměti. Po hodince čtení jsem odložila knížku a jen odpočívala, svítilo na mě zapadající slunce, vlny se tříštili o skálu, která byla vpravo z mého pohledu, jinak všude byla nádherná písčitá pláž, surfaři, sjížděli vlny a dělali různé triky, jak jsem jim záviděla. Někde zpíval nějaký ptáček. Zavřela jsem oči a hned uviděla scénu, která se odehrála dopoledne, tak jsem rychle oči otevřela, protože jsem na to chtěla zapomenout,… zapomenout na něj! Můj vnitřní hlas mi totiž radil správně. Vidíš ho poprvé v životě a taky naposled! Nesmíš se do něj zamilovat! A já ho nedokázala poslechnout. Všemožně jsem se na něj snažila zapomenout. Nešlo to. Doufám, že aspoň čas mi pomůže, rozmaže mi vzpomínky a budu přes ně mít hustou mlhu. Ty vzpomínky, které mám z dnešního dopoledne. Zadívala jsem se do naoranžovělého slunce a nechávala se pohltit jeho kouzlem. Zavřela jsem oči a zase je pomalu otevřela a tentokrát se zadívala na surfaře, pláž od našeho hotelu nebyla ani deset metů, takže jsem viděla perfektně. Byla asi dvacet metrů dlouhá, teď byl příliv, jinak byla delší, o trochu, a vlevo byl veliký plac s lehátky. Ještě na nich bylo pár, stovek lidí. Nemohla jsem zpustit oči t surfařů, ty pohyby, ta rovnováha, to všechno, bylo…dokonalé.
To chci jednou taky umět.
Uslyšela jsem ránu a ignorovala ji, nic mi dnešek už kazit nebude, měl to být skvělý den a takhle se "pokazil". Vstala jsem, vlezla do ledničky a vyndala si tam pár věcí, že si udělám koktail. Nejspíš to bude jako vždy "CDD" co dům dá. Takže neurčitý recept.
Nakonec dopadl dobře, vlezla jsem zpátky na balkón a neustále jsem musela ignorovat ty rány. "Co to sakra je?" zadrmolila jsem. Najednou přestaly. Rozhlížela jsem se nahoru, dolů, doprava, doleva, sem, tam, nikde nikdo. Rány už se neozývali, bylo to divné, ale byl klid. Přešla jsem k zábradlí a podívala se dolů. Keř, bazén, fontána, vířivka,… nic neobvyklého.
Najednou mi něco černého proletělo kolem hlavy, spadlo to do keře. "Sakra" otočila jsem hlavu nahoru, div mi ji,

kapitola první.......8

26. října 2010 v 16:24 | Peťula |  PEKLO HRDINŮ

konec první kapitoly.....7

Ne! To nesmíš! Neznáš ho! Ani nevíš, jak se jmenuje. Vidíš ho poprvé v životě a taky naposled! Nesmíš se do něj zamilovat! Radil mi můj vnitřní hlas, ale já ho nedokázala poslechnout. Dívala jsem se na něj a nevědomky se začala sklánět. Milimetr po milimetru.

začátek první kapitoly.....8


Najednou jsem ucítila, pach, který mi není nikterak příjemný…krev. Vzpomněla jsem si, že je postřelený.
"Krvácíš, jsi postřelený!" posadila jsem se na něm. I když mu to asi nebylo pohodlné, zůstala jsem na něm. Tam kde byla díra v černém tričku, ve kterém vypadal neuvěřitelně, jsem strčila dva prsty a tričko ještě víc roztrhla, pak jsem to tričko chytla líp a roztrhla ho ještě víc.

Oči mi spočinuly na krvácející ráně, nikdy jsem nic podobného neviděla. Nevím co mam dělat. Chtěla jsem se zeptat, ale on mi odpověděl dřív, než jsem tu otázku vyslovila.
"Nic s tím dělat nemusíš, nech to plavat, nevykrvácím, je to čistej průstřel. Neboj se." A zahleděl se mi d očí, a je to tu zas.
"Nerušíme vás vy dvě hrdličky?!" zeptal se docela dost naštvaně Tom.
"Víš ty co?

kapitola první.......7

11. října 2010 v 21:27 | Peťula |  PEKLO HRDINŮ
Přeji hezké čtení....
konec kpitola první......6
"To by mělo počkat, páč ty čtyři jsou furt blízko…" skutečně se usmíval, ale při tom co to říkal, zase zvážněl.
"Jaký čtyři?"otázali se kluci.
"Bude lepší, když se ukryjete!"
"Di někam!" řekli jsem všichni tři najednou.
"Je to rozkaz!"
"Ty nám nemáš co rozkazovat!" oznámil mu Tom.

začátek kapitola první......7

"Pamatujete si první skupinový kraják?" my jsme Davidovi odpověděli přikývnutím.
"Vo co gou?" zeptal se on.
SK neboli skupinový kraják, jak jsme to mu říkali, byl zápas v bojovém umění… ve více druzích… V tom prvním, jsme bojovali právě v takovéto sestavě. Čtyři na čtyři, ta sestava byla zcela stejná, čtyři starší kluci na nás, což jsme byli tři kluci a já. Brácha bojoval se dvěma na jednou, tak je zaneprázdnil a ostatní až na mě bojovali jeden na jednoho. Já je postupně s tím dalším z mé "party" sejmula na zem., to byla jeho "smrt". Nakonec to bylo čtyři na dva, což už nebyl problém.
Jenže tentokrát tu jsou ještě další účastníci…zbraně. "oni mají zbraně!" vyhrkla jsem, ale už bylo pozdě dva "bodyguardi" vběhli do slepé uličky. Při mém ne moc hlasitém posledním proslovu jsem skočila za dveře. Doufám, že si mě nevšimli. Čekala jsem, až budou ještě tak o dva kroky dál. Jenže tohle nebyl film, kde by na plac přišli kaskadéři, tohle bylo skutečné. Srdce mi bušilo až v krku, kde se mi udělal i mega knedlík, který nešel spolknout. Co mam udělat. Když skočím na jednoho, ostatní začnou střílet…
BUM.

ta je mrtě!!!

11. října 2010 v 12:53 | Ditu$h |  Nějaký videa a písničky O_O



Ta je nejvíc boží!!!! DOPORUČUJU!!!

něco málo

10. října 2010 v 19:40 | Ditu$h |  Nějaký videa a písničky O_O
na úvod videjko z první i druhý série... je to nejvíc bomba...viděla jsem všechny díly co jsou doteď natočeny

new new new... x)

9. října 2010 v 14:26 | Diti$h |  Já a já...takže my :-D
ahooojky...takže...dala jsem sem, "to se mi líbí" z facebooku...byli by jseme rádi,kdyby jste to používali...teda samo jen když to bude pravda!... x))) DÍKY! a pap
smajl

něco málo k...

9. října 2010 v 14:02 | Ditu$h |  Vampýrská Akademie-VA

Vampýrská akademie

Vampýrská akademie 1
Vampýrská akademie 1

Vampýrská akademie 1

Morojská princezna Lissa a její nejlepší kamarádka Rose uprchly ve smrtelném strachu z vampýrské akademie, ale po dvou letech byly vypátrány tajemnými strážci a odvlečeny zpět. Znovu se tak ocitají v obrovském nebezpečí, protože na akademii se mohou pohybovat nebezpeční Strigojové.Ti chtějí Lissu zničit, protože jako jediná dcera urozeného morojského rodu je překážkou jejich plánu na ovládnutí světa vampýrů. Naštěstí je tady ale dhampýrka Rose, v jejichž žilách se smísila krev vampýrů a lidí, takže dokáže zlým Strigojům lépe čelit. V tajemném a ponurém světě akademie ale nebude snadné odolat všem nástrahám a zradám: Lissa bude muset opatrněji využívat svých nadpřirozených schopností, aby nepadla do strigojské pasti, a Rose se musí vzdát velké lásky, aby mohla kamarádku ochránit a za žádných okolností ji nezklamat. Jediné, nač se totiž mohou obě spolehnout, je jejich vzájemné pouto, jejich přátelství…

kap 2....část 1.trochu jsem to upravila

9. října 2010 v 13:58 | Ditu$h |  ÚPLNĚK příběh :-D
Ahojky protože jsem si četla zace celej příběh a zjistila jsem nějaké neschody tak jsem to přepsala... x))) doufám že se vám to bude líbit!!! ...

konec blogu

4. října 2010 v 16:38 | Peťula |  "deníček" blogu
Tento blog asi skončí, z osobních důvodů=rozporů mezi mnou a Ditou.