Červenec 2011

Něco v éteru

13. července 2011 v 20:30 | Peťula |  "deníček" blogu
Tak, máme další téma týdne, a tohle téma mě piclo do očí hned v pondělí, ale zatím jsem si nenašla čas, něco k němu napsat, ale teď ano...
Jen tak mě napadlo, že to nebudu mít mrtví, a trochu to oživím, i když jsou to vlastně duchové, ale tak Ať žijí duchové, ne?
Tak a už bez keců (kterých mam furt plno), DUCHOVÉ!
Hůhůů?
Světélkující průzračné bytosti?
Ale prd, nikdo to nikdy neviděl a pokud ano, tak si nemohl být stoprocentně jistý. Ano, existují obrázky (fotografie) na kterých mají "být" duchové.
Je to je optický klam? Fotomontáž? To nikdo neví (v případě fotomontáže, ten kdo to vytvořil ano), dám vám sem na konec pár obrázků, ať na to máte vlastní návrh! Můj tam bude napsaný.

DUCH?
Takže, co je to vlastně duch? Krom toho, že to má být pátý element, označován jako éter, to je taky vymyšlený bluf. Viděli jste snad někdy nějakého ducha? Já ne. Tím neříkám, že na ně nevěřím, jen říkám, že nejsou takoví jak je všude popisují, průhlední lidé, keří uměřeli, nebo podobné kraviny!

*Jen aby bylo jasno, pokud jste nabyli dojmu, že na duchy nevěřím, tak to máte správně, nevěřím na duchy, ale na Duchy ano, jaký je v tom rozdíl, kdo nezažije nepochopi ;)
*Člověk co je tím posedlí, tak v tom hledá složitosti.
*Člověk, kterému se to do živého života přplete náhodou, když pracuje s sourozenci Ducha, nebo se samotným Duchem, to chápe lépe než vědec.
*Kdo nezačil tak "*" nepochopí ;))

Když máte sílu pěti živlů, tak to má být Vzduch, Oheň, Voda, Země a Éeter, nebo se také nazýva jako Duch. Co to má společného? Jednu prostou věc, lidé si to neumí vysvětlit, stejně jako třeba kulový blesk, který by se mohl také považovat za éter -> i jako duch, protože o něm nic nevíme.

VYVOLÁVÁNÍ
No, jistě jste to každý už zkoušel, ale málo kdo uspěje, a když ano, tak doufejte, že přijde hodný duch a né nějaký ďábel, či bestie (není myšleno obrazně), vyvolávání není jednoduché, pokud chcete mít opravdový vyvolávání, tak to není jen svíška, pár praštěných slůvek puberťáků a počítání do deseti (se zavřenýma očima) dokud vám "vyvolávaný" nedá znamení,... to je hovadina.
Vyvolávání duchů je něco mnohem složitějšího, jestli na to věřím? Do určité míry ano.
je spousta hystorek, někdo jim nevěří, znáte to, "Kamárádka mí kamarádny vyvolaávala, -toho a toho- no a spadla na ni skříň, a zabila ji" "Kámoš kamoše s kámoši vyvolávali, no a představte si, když skončili, tak jednomu klukoj z nosu tekla krev, ostatní se lekli, a pak se neví, co se dělo, ale celý byrák schořel i s těmi kluky ("nebo bez nich?"),"
tyhla "Kamarádi kamarádů" zní bláznivě, ale člověk, co opravdu vyvolával Duchy a povedlo se mu to, pozná ve kterém je alespoň zrnko pravdy a co je jen sprostá lež!

OBRÁZKY (+na konci další video):

kapitola šestá.......3.část

12. července 2011 v 12:05 | Peťula |  PEKLO HRDINŮ

Konec kapitola šestá...... 2. část

Měla jsme sto chutí skočit mu do řeči a zeptat se ho, jestli si myslí, že o to někdo z nich stál? Ale neudělala jsme to. "Mají dokonce předurčené i partnery," zavládlo ticho.
Po delší době zase pokračování.

KAPITOLA ŠESTÁ

3.část

Nesmím reagovat, nesmím reagovat, opakovala jsem si. Čekal, chtěl, abych porušila pravidla a promluvila. Dokázala jsem se ovládnout natolik, že jsem pouze přikývla, jako že rozumím, ale stejně mě neviděl, tak co.
"A vy, jste se dneska líbala při jedné z akcí s Václavem Falem. To je přísní porušení pravidel. Ani nejste jeho přidělená partnerka. Nemluvě o tom, že jste neměla právo zasahovat!" Nesmím reagovat, nesmím reagovat! A v podstatě, nemám vůbec žádná práva. "Co na to řeknete?"
Teď můžu mluvit, chtěla bych mu říct, že ta pusa měla hodně daleko k líbání, ale odpustila jsem si to. "Ano, vím, že jsem porušila zákaz, ale

Nové cast-ko, neofficiální VA

7. července 2011 v 20:02 | Peťula
Stále to nenní to oficiální (které ještě neexistuje), ale je hezké.... koukněte.

neb. druhá polovička

7. července 2011 v 15:53 | Peťula |  "deníček" blogu
Zdárek, lidičky,
rovnou začnu (tenhle odstavec můžete přeskočit), chtěla jsem dát nadpis ve smyslu "Pravá duše v cizím těle", ale není to tak úplně pravda. Pro tohle téma mě napadlo spousta nadpisů, ale hlavně mě napadlo, jak mam život na hovno, však koho to zajímá, vždy může být ještě hůř. A už nebudu zdržovat.
Takže, každý - nebo si to alespoň myslím - máme druhou tvář, kladná člověk zápornou, záporný člověk kladou, ale záporný jí umí dobře potlačit. Zato kladný se nechá svojí zápornou částí někdy unést (když hodně často, tak to půsoubí až cholericky).
Druhou tvář můžem a nemusíme ukazovat. Herci ji umí dobře využít, třeba tak, že ji nechají na chvilku při hraní své role vykouknout na svět.
Někteří lidé mouhou "druhou tvář" brát jako záporný vnitřní hlas, který našeptává nekalé věci a úmysly. Nebo si lidé s ní prostě v duchu povídají. Někdy to zachází tak daleko, že se v duch * sami se sebou hádají, okřikují se atd. Člověka to může přivést i do blázince.
* nemusí to být jen v duchu, někdy si lidé m¨povídají sami se sebou i nahlas, ale to pak už vypadá, jako by to byli blázni. Nikdo nerozpozná hranici bláznovství, dokud se sám bláznem nestane. Pokud to nechápete - člověk, který o sobě tvrdí, že je blázen bláznem není. Člověk, který o sobě tvrdí, že je úplně normální ( a přitom se chová "divně") je blázen si nechce připustit to, že se chová nenormálně .
K tomuhle témato bych toho mohla napsat hodně, ale to už by pak nikdo nečetl. Možná jen poslední větu a nebo dvě, tři.
Duše (jdena tvář) duši (druhá tvář) věřit musí, když v jednom člověku dřímá.
Vysvětlení: Člověk může věřit sám sobě, v případě, že jeho duše je v celku (jediná tvář), a když není, je člověk na pochybách.
Možná to je kravina, kdo ví, někdo to pochopí, někdo ne. Já sama se někdy nechápu, ale přitom vím, (bude to zní divně) že chápu co dělám.

Píšeš/píšu/píšeme PŘÍBĚH?

3. července 2011 v 20:04 | Peťula |  reklamy;pozvánky; spřátelení; DOTAZY A TAK PODOBNĚ
Tě pádlo,
jak se máte, jmenuju se Petra a píšu nějaké hovadiny, které někteří nazývají příběhy a v budoucnu doufám, že se budou nazývat knížkami. Ale tenhle článek jsme nevytvořila proto, abych tu psala o svejch příbězích/hovadinách, chci, abyste mi do komentářu napsali:

1) Jméno (vaše)
2) Název příběhu/knižky/hovadiny
3) Zhruba o čem to je
4) Žánr
ps. nezapomeňte vyplnit vaši webovou stránku ;)

Až budu mít čas, tak se na to juknu ;)

Účel?
1. Nudim se
2. Zajíma mě, kolik bláznů se ozve
3. UŽ NEMAM CO ČÍST =D

ps. v případě, že chcete ohodnotit váš příběh, dejte to do komentáře jako "dodatek".

Mír mezi světy

2. července 2011 v 11:43 | Peťula |  "deníček" blogu
Proč ten nadpis?
To je jednoduché. Představte si dvě party, které se namají zrovna v lásce, potřebujete mezi nimi prolomit ledy, a tak se začnete bavit o filmech a seriálech. Po chvilce napětí zmizí a v klidu a humorem se můžete bavit o ději.

Jinak seriály, dřív (jako malá) jsem je žrala, ale teď na ně není čas, jsou dlouhé a někdy nekonečné (stále nové a nové díly a série, ale asi proto se jim taky říká seriály). Jsou to komplikované děje, které se odehrávají v různých rodinách a "nikdo" *uvozovky, protože tam býva někdy postava, okolo které se to točí. v nich není nejhlavnější postava. Každý si tam najde svojí postavu, kterou si oblíbí a najtde si tam i záporáka, kterého nebude mít rád.

Jsou to příjemné a někdy vtipné, dojemné, dramaticke atd. scénky, které vám ukrátí chvíli. Ale nic se nemá přehánět, když bude sedět od rána do večera před bednou, tak se zcvoknete, není to skutečné. Je to zamotané, ale se skutečnám životem, to nemá nic společného.

V seriálech nenajdete osud ani nic podobného, proč to sem pletu? Protože podle mě osud najdete, když si vzpomenete na minulost a spojíte si jí s přítomností, pak vám docvakne, že kdyby se "tamto" nestalo, tak by nebylo "tohle". V seriálu "tamto" a "tohle" není tak propracované, tak detálové a tak neuvěřitelné!!!

Místo seriálu, který seldujete v bedně raději prožíjte svůj vlastní seriál! Bude lepší (i když se to na první pohled nemusí tak jevit) říkáse že: "Všechno zlé se jednou v dobré obrátí." Je to pohádkuve rčení, ale když věříte a snažíte se, je pravdivé.
Raději zvedněte prdel z gauče a začněte žít, nikdo nemávne kouzelným proutkem a neudělá za vás domácí práce, úkoly a podobvné nesnesitelné opruzující kraviny. Žíjte život se vším co do něj patří.

V seriálu najdete krásné a hrozné děje zároveň, ale věřte, REALITĚ SE TO NEVYROVNÁ!

kapitola šestá.......2.část

2. července 2011 v 11:01 | Peťula |  PEKLO HRDINŮ

Konec kapitola šestá...... 1. část

Koukal se na mě, a nedalo se nevšimnout, že kdyby neměl pouta, a nebyl jimi pevně spojený se židlí, tak že by vstal a vlastnoručně by mně uškrtil. Ruce sevřel v pěsti a bylo vidět, jak mu bělají kloubky. Čelist zaťal pevně, okamžitě jsem pochopila, že to z něj nemůžu dostat. Jsem blbec, že jsem sem lezla!

KAPITOLA ŠESTÁ

2.část


Ale nemohl poznat, na co právě myslím, měla jsem zásek, ale nikdo si toho nevšiml. Koukala jsem se na něj, ani jsem nemrkala, neuhýbala jsem pohledem a nikdo nic neříkal. Jsem blbá, jsem blbá, jsem tupá!!! Kurník šuplík, proč jen jsme sem lezla?!
Najednou se uvolnil a promluvil, "nikdy bych netušil, že mě dostane malá děvka!" bylo v tom slyšet dost nenávisti, opravdu by mě klidně zabil. Na ulici se choval lidsky, teď z něj ale byl pravý gangster.
Ani jsme se nehnula, ani se nelekla oslovení, ale zasáhlo mě to jako dělová koule. Super, takže si tu vyslechnu chlápka, který bude sprostý jak dlaždič.
"Tak fajn, pokud si myslíte, že kápnu božskou, tak máte smůlu," škodolibě se usmál.
"Jak chceš." Mluvila jsem lhostejně, pomalu a chladně, jako by mě nezajímal, po chvilce ticha, jsme dodala: "je to tvůj boj." A usmála se na náznak toho, že on bude mít problémy, ale nic to s ním neudělalo.
"Ale no tak, myslíš, že budu