Leden 2012

Nevinnost?

22. ledna 2012 v 22:01 | Dituš |  "deníček" blogu
Jak začít? :) no třeba tím že se zamyslíme co to vlastně nevinnost je?... Každý samozřejmě pod tímto pojmem představí něco jiného. Mě okamžitě a nečekaně napadla panenská nevinnost, ale když nad tím teď přemýšlím vybavují se mi mnohem horší věci... Nemohu najít mezi svými přáteli nikoho kdo je nevinný. Což je naprosto hrozné! Ať přemýšlím sebevíc nikdo mě nenapadá... :( Ten udělal tohle ten zase tohle... Někdo udělal větší volovinu a někdo menší, ale kdo je nevinný? Narozené miminko? Proč ne?... :) ale proč to je jen na chvilinku?... Proč se z malých rozkošných děťátek vyklubou bastardi co vraždí, kradou, znásilňujou.... Nebo jen lžou, motaj hlavy a lámou srdce? Proč se všechni tihle drobečci zkazí? A má to vůbec nějaké řešení? Celý svět je prolezlý zradou, nevěrou, pomluvou a bezmocí... Vážně si myslíte že je na světě jediný člověk co nikdy nic nikomu neudělal? Určitě není (a tohle není pesimismus- pouhý realismus :(...) Nevím co bych měla ještě psát, ale vím že jsem napsala to, co jsem chtěla a potřebovala...

Děkuji že jste si to přečetli :)

Temnota nocí

1. ledna 2012 v 0:00 | Peťula |  TEMNOTA NOCÍ

Temnota nocí

Čtyři děti jsou někde na venkově, nemají spolu nic společného, až na jednu věc, každému patří jeden element, samo sebou, oni o tom nemají ani páru. Jsou čtyři, že by pátý element opravdu neexistoval?
Každou noc se dějí divné věci, jsou spolu v jednom patře, spí a nic je nebudí, ale ráno když vstanou, pokoje nejsou stejně srovnané, jako když zalehali. Zdá se jim to každé ráno, den co den od jejich společného příjezdu? Né, nemůže se jim to jen zdát, vždyť jsou pokaždé otevřené dveře, i když zamknou třeba na deset západů, ráno to dopadá stejně. I když se nechají zamknout zvenčí, dopadá to stejně. Tak co se to tam kruci děje? Na to se pokusí zjistit odpověďi.
Protivní lidé bydlící nebo pracující v domě s dětmi však nejsou nijak společenští, moc nekonverzují a nechovají se mile. je tam jediný člověk, a to malé dítě, sice stejně jako ostatní nekonverzuje, ale je vidět rozdíl. občas jim pomůže, ale to nemění nic na tom, že tu něco nesedí.
Z městské knihovny blízkého města se dozvídají celkem dost informací. Při pátrání se zjistí, že dům, ve kterém bydlí, stojí, jak už to bývá, na pradávném pohřebišti, ale né jen tak ledajakém, nejsou na něm pohřbeni obyčejní lidé, je to místo činu a zároveň pohřebiště upálených čarodějnic. A jako kdyby to nestačilo, v tom domě dřív bydlela mladá dívka, stejného věku jako jsou oni, ale někam zmizela. Byla tam na náštěvě, na náštěvě která asi nikdy neskončila.
Díky jejich vlezlosti a zvědavosti přicházejí na dobrou stopu. Po nějakém čase si všimnou důležitédo detailu, a to toho, že existují světové strany. Jejich ubytovna je postavená tak, že každý roh směřuje na jedu světovou stranu. No co, tak je tak postavený, si každý řekne. Jenže, tak jednoduché to není. I jejich postele, jsou kažná na jedné šipce šipky mířící k Jihu, Západu, Severu a Východu.
Když si konečně uvědomí, co se asi děje, začíná být pozdě. Stávají se jim nehody, a to takové, které je mohou dostat do hrobu. Avšak zpátky už nemohou, zašli příliš daleko. Už pochopili, že ta dívka neutekla, někdo ji zabil, a ten samý pachatel, jim teď jde po krku.